image for Glutamin

Glutamin je nejčastější aminokyselinou v krevní plazmě a kosterních svalech. Ve svalových buňkách tvoří více než ½ všech volných AK. Glutamin náleží mezi neesenciální aminokyseliny. Znamená to, že naše tělo si jej dokáže v dostatečném množství vytvářet samo a není závislé na jeho přívodu stravou.

Glutamin je v těle syntetizován z kyseliny glutámové a amoniaku pomocí enzymu glutaminsyntetázy. Nejvíce glutaminu se vytváří ve svalových buňkách (a v plících), které jsou také zásadním rezervoárem glutaminu v těle. Na druhé straně největšími konzumenty glutaminu jsou střevní buňky. Pro enterocyty představuje primární zdroj energie. Glutamin podporuje růst a množení buněk sliznice zažívacího traktu. Tato aminokyselina je také důležitou živinou pro buňky imunitního systému (lymfocyty a makrofágy). Celkově spotřebuje zažívací trakt společně s imunitním systémem asi 20 g glutaminu denně. Značné množství glutaminu je rovněž vychytáváno ledvinami, ve kterých se účastní na stabilizaci acido-bazické rovnováhy vnitřního prostředí.

Hlavními úkoly glutaminu v lidském těle jsou:

- účast na syntéze bílkovin a purinů

- transport dusíku mezi buňkami

- výživa buněk tenkého střeva

- výživa imunitních buněk

- regulace acido-bazické rovnováhy

- transport a detoxikace amoniaku

Spotřeba glutaminu prudce stoupá v průběhu hyperkatabolických stavů – při sepsi, vážných zraněních, popáleninách, těžších operacích a dlouhodobém fyzickém stresu. V těchto situacích se glutamin stává aminokyselinou podmíněně esenciální - pro zajištění dostatečného množství je nezbytné přijímat jej také stravou. V průběhu těžkých a dlouhotrvajících katabolických stavů se mnoho glutaminu uvolňuje ze svalů do krevního oběhu a dochází k vyčerpání tělesných glutaminových zásob. Vlivem nízkých koncentrací glutaminu v buňkách a krvi dochází k narušení funkcí jater, ledvin, střev a imunitního systému a následně ke snížení obranyschopnosti, horšímu hojení ran a poklesu regeneračních schopností organismu. K oslabení imunity vlivem sníženého množství glutaminu může docházet také u vytrvalostních sportovců. Po dlouhých a intenzivních trénincích znatelně vzrůstá riziko rozvoje infekce horních cest dýchacích.

Význam glutaminu pro sportovce:

- ochrana před nadměrným katabolismem, snížení rizika vzniku negativní dusíkaté bilance

- alternativní zdroj energie při nedostatečné nabídce glukózy

- podpora výstavby a regenerace svalové tkáně

- zvýšení uvolňování růstového hormonu do krevního oběhu

- podpora syntézy glykogenových zásob a celkových regeneračních procesů po ukončení fyzické aktivity

- synergický účinek v kombinaci s kreatinem

Většina zdravé populace nemusí řešit význam glutaminu ve svém jídelníčku. Dostatečné množství glutaminu  si tělo zajišťuje vnitřní syntézou a přímou dodávkou ze stravy. Mezi nejbohatší zdroje glutaminu patří maso, drůbež, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, cereálie a luštěniny. V případě podpory imunitních schopností těla, ochrany a výstavby svalové hmoty u silových a vytrvalostních sportovců, nemocných s vážnými zraněními, popáleninami, po těžších operacích, je výhodné (u nemocných doslova nezbytné) navýšit příjem glutaminu pomocí doplňků stravy. Glutaminové přípravky jsou dnes běžně k dostání v podobě kapslí či práškových koncentrátů. Intenzivně trénujícím sportovcům se doporučuje užívat 3 až 5 g čistého L-glutaminu rozloženého do 2-3 dávek (60 minut před tréninkem, 15-30 minut po tréninku, popř. ráno či večer před spaním). Kulturisté, atleti rychlostních a silových disciplín úspěšně kombinují glutamin s kreatinem. Glutamin svými anabolickými a volumizačními účinky potencuje efekt suplementace kreatinem. Vytrvalcům a jedincům redukujícím nadbytečné tukové zásoby přináší účinnou antikatabolickou ochranu kombinace glutaminu s větvenými aminokyselinami (BCAA).