Mgr. Vlastimil Chadim  |  Potraviny
image for Jáhly

 

Jáhly vznikají loupáním prosa. Obalové vrstvy obilek prosa jsou pro člověka těžko stravitelné. Proto se loupáním získává pouze dobře využitelný podíl – jáhly. Výsledným produktem jsou asi milimetr velké žluté kuličky. Jáhly bývaly u našich předků velmi frekventovanou potravinou. Do příchodu rýže na evropský kontinent tvořily důležitou součást běžné stravy.

Jáhly vznikají loupáním prosa. Obalové vrstvy obilek prosa jsou pro člověka těžko stravitelné. Proto se loupáním získává pouze dobře využitelný podíl – jáhly. Výsledným produktem jsou asi milimetr velké žluté kuličky. Jáhly bývaly u našich předků velmi frekventovanou potravinou. Do příchodu rýže na evropský kontinent tvořily důležitou součást běžné stravy.

Svým složením představují vhodnou potravinu pro sportovce, při rekonvalescenci a lze je obecně doporučit jako součást racionálního jídelníčku. Protože jáhly neobsahují lepek, mohou je konzumovat   i lidé trpící glutenovou enteropatií – celiakií. Základní živinou v jáhlech jsou sacharidy. Ty tvoří přes 70% hmotnosti. Stejně jako u ostatních obilovin jsou sacharidy tvořeny škroby. Jelikož jsou jáhly zbaveny obalových vrstev, jsou ve srovnání  s původní obilkou prosa chudší na vlákninu. Přesto se ve 100 g suchých jáhel nachází 3,5 g vlákniny. Díky její přítomnosti vykazují jáhly ne příliš vysokou hodnotu glykemického indexu - GI 55-60. Jáhly jsou lehce stravitelné, proto se dobře hodí jako součást před či po tréninkového jídla. Vysoký obsah sacharidů výborně doplňuje glykogenové rezervy, které jsou alfou a omegou kvalitního sportovního výkonu. Jáhly obsahují bílkoviny v podobném množství jako ostatní druhy obilnin (kolem 10 g / 100 g suché hmoty). Z praktického hlediska je důležitější obsah tuků. Jáhly obsahují mírně vyšší množství lipidů – tvořených nenasycenými mastnými kyselinami, které jsou k citlivé k oxidaci - snadno žluknou. Projevuje se to nahořklou chutí uvařených jáhel. Proto není vhodné jáhly příliš dlouho skladovat. Pro odstranění možné hořkosti se doporučuje jáhly před samotným vařením spařit horkou vodou. Namočením jáhel ve studené vodě na několik hodin zkrátíme dobu následného vaření a zároveň se sníží množství antinutričně působících sloučenin, které narušují využitelnost živin, minerálních látek a stopových prvků. Provedení této operace je velmi výhodné.  Jáhly jsou totiž dobrým zdrojem draslíku, hořčíku, fosforu, železa, mědi, zinku. Z vitamínů převažují vitamíny skupiny B.           

Jáhly si určitě zaslouží větší pozornost než kterou jim obyčejně věnujeme. Snadno se připravují a dají se použít na mnoho způsobů. Upravovat je lze na slano i sladko – jáhlové kaše, rizota, nákypy, pomazánky, palačinky, karbenátky, polévky.