Mgr. Vlastimil Chadim  |  Doplňky stravy
image for Koenzym Q10

Potravinové doplňky s názvem koenzym Q10 se na českém trhu vyskytují od počátku 90.let 20. století. Tato, v tuku rozpustná sloučenina byla poprvé izolována v roce 1957 v hovězím srdci. Za popsání funkce koenzymu Q10 v lidském organismu byla anglickému vědci Peteru Mitchellovi udělena v roce 1978 Nobelova cena.

Hlavní úlohou koenzymu Q10 (nazývaného také jako ubichinon) je účast na přenosu elektronů přes vnitřní mitochondriální membránu při procesu tvorby adenosintrifosfátu (ATP). Koenzym Q10 se nachází ve všech membránách buněčných organel. Největší množství „qué desítky“ je v membránách mitochondrií srdce, jater, ledvin, svalů – buněk s vysokým energetickým obratem. Naše tělo si samo denně vytváří 0,5 až 1,5 mg koenzymu Q10. K jeho syntéze jsou nezbytné aminokyseliny fenylalanin, tyrosin, methionin, vitamín B12, kyselina listová, niacin, vitamin B6 a kyselina pantotenová. Mnohem větší množství koenzymu Q10 získáváme ze stravy. Mezi nejbohatší zdroje patří maso, vnitřnosti, ryby, sojové boby, arašídy a obilné klíčky. Prostřednictvím potravin přijmeme denně zhruba 5 až

10 mg koenzymu Q10. Při přípravě pokrmů vařením a smažením však dochází k 15 až 30% ztrátám původního obsahu koenzymu. Vstřebatelnost koenzymu Q10 ze střeva do krevního oběhu je poměrně nízká. Podobě jako u jiných nutrientů platí vztah - čím více jej přijímáme stravou (potravinovými doplňky), tím menší podíl se absorbuje do krevního oběhu. U jedinců s nedostatečnou výživou (lidé na redukčních dietách, senioři, vegani, pacienti s onemocněními zažívacího traktu, jedinci s monotónním a jednostranným jídelníčkem), můžeme očekávat nižší příjem i sníženou tvorbu koenzymu Q10. Z důvodu zvýšené potřeby koenzymu Q10 jsou relativním nedostatkem této látky ohroženi také sportovci, těhotné ženy, senioři, kuřáci, lidé s kardiovaskulárními chorobami a jedinci pod dlouhodobým psychickým stresem.

Díky účasti koenzymu Q10 na procesu tvorby energie lze předpokládat, že zvýšením množství koenzymu Q10 v buňkách dojde ke zvýšení produkce ATP. Bohužel žádná  experimentální studie tento předpoklad dosud jednoznačně nepotvrdila. Stejně tak často uváděné zvýšení příjmu kyslíku a zlepšení výkonnosti srdečního svalu vlivem suplementace koenzymem Q10 nebylo v placebo kontrolovaných studiích prokázáno. U koho  však byl přínos ze zvýšeného příjmu koenzymu Q10 zaznamenán, byli pacienti léčící se pro vysoký krevní tlak. U nich došlo k mírnému snížení hodnot systolického a diastolického tlaku krevního.

Redukovaná forma koenzymu Q10 – ubichinol má výrazné antioxidační účinky. Ubichinol tak přispívá k redukci počtu volných radikálů v organismu, které poškozují buněčné membrány, organely i strukturu nukleových kyselin, narušují výstelku cévní stěny a přispívají k mnoha dalším poruchám. Koenzym Q10 takto snižuje vnitřní „oxidační stres“ organismu, minimalizuje nebezpečí oxidace „zlého“ cholesterolu LDL a následně redukuje riziko rozvoje aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění. Pacienti léčící se statiny (léky na snížení koncentrace cholesterolu) a β-blokátory mají díky užívání těchto medikamentů nižší hladiny koenzymu Q10. Této skupině pacientů a všem kardiakům je doporučováno navýšit příjem koenzymu Q10 formou potravinových doplňků. Koenzym Q10 by mohl být také vhodný pro jedince, kteří se nadměrně vystavují působení UV záření ze slunce a solárií. UV záření totiž snižuje množství koenzymu Q10 v kůži. Vlastní produkce qué desítky v lidském těle významně klesá již ve 4. deceniu života člověka. S velkou pravděpodobností lze očekávat, že především u populace seniorů dosahuje množství koenzymu Q10 v buňkách poměrně nízkých hodnot. V kombinaci s velmi rozšířenými srdečně cévními onemocněními může být suplementace koenzymem Q10      u starších jedinců přínosná. Doporučená denní dávka je 10 až 30 mg čistého koenzymu Q10. V rámci terapeutického záměru se užívají dávky 60 až 100 mg. Nejčastější formou koenzymu Q10 v doplňcích stravy jsou kapsle. Jedna kapsle přináší 20 až 40 mg čistého koenzymu Q10.