Mgr. Vlastimil Chadim  |  Základy výživy člověka
image for Krevní skupiny a strava část I.

Na to, jak bychom se měli nejlépe stravovat, které potraviny našemu tělu nejvíce svědčí a kterým bychom se měli naopak vyhýbat, panují rozdílné názory. Existuje mnoho výživových směrů, které zaručují „ten nejoptimálnější“ stravovací přístup.

Hodnocení konkrétního výživového stylu je vždy subjektivní. Na základě teoretického hlediska lze předem posoudit, zdali určitý způsob stravování může či nemůže mít pro daného jedince přínos. Rozdíl je, z jakého teoretického základu vycházíme.Stoupenci tradiční západní medicíny, orientálních filozofií či různých alternativních směrů, vysvětlují výživu člověk odlišně. Každé učení se dívá na svět „jinýma očima“ a jednotlivým prvkům přikládá jiný význam. Dalším postupem jak hodnotit konkrétní výživový směr jsou jeho praktické výsledky doložené léčebnými či preventivními účinky. Jisté je, že na všechny příslušníky lidského druhu nemůže mít stejná strava naprosto stejný účinek. Od sebe se lišíme geneticky, věkem, pohlavím, individuální historií života, prostředím ve kterém žijeme, fyzickou a psychickou zátěží. Mají na naše zdraví a na vhodnost konzumovat určité potraviny vliv také krevní skupiny?

S touto myšlenkou poprvé přišel Dr. James L. D´Adamo v polovině 20. století. Teorii stravování podle krevních skupin dále propracoval jeho syn Dr. Peter James D´Adamo. Oba jsou přesvědčeni, že pro konkrétní krevní skupinu jsou některé potraviny velmi výhodné, jiné působí škodlivě. O vhodnosti či nevhodnosti určité potraviny rozhodují specifické bílkovinné a glykoproteinové sloučeniny - lektiny. Lektiny mají schopnost aglutinovat červené krvinky (dochází ke shlukování krvinek na základě reakce antigenů erytrocytů s lektiny obsaženými v krevní plazmě). Lektiny se váží na epitel tenkého střeva a zamezují vstřebávání živin. Jsou to významné antinutriční látky negativně působící na metabolismus vitamínů, aminokyselin, mastných kyselin a glukózy. Krom toho způsobují také gastroenteritidu, nauzeu, průjem a nechtěný úbytek hmotnosti. D´Adamovi udávají, že lektiny ovlivňují také imunitní systém, fyzickou kondici, odolnost (náchylnost) vůči nemocem, způsobují poruchy trávení a využívání živin, zhoršují účinnost inzulínu, narušují hormonální rovnováhu, způsobují potravinové nesnášenlivosti a alergie, mohou mít i mutagenní účinky.

Dle jejich teorie je každá krevní skupina rozdílně citlivá k lektinům obsažených v potravinách. Podle snášenlivosti konkrétního lektinu je třeba vybírat vhodné potraviny. Přítomnost lektinů v některých potravinách je nepopiratelná. Důležitou informací (tu D´Adamovi nikde nesdělují) ovšem je, že lektiny v potravinách lze pomocí tepelné úpravy z velké části inaktivovat. Např. lektiny obsažené ve fazolích se při vaření či blanšírování významně redukují. Potlačení účinku lektinů v luštěninách a obilninách lze dosáhnout také klíčením a fermentací. V takovém případě je konzumace luštěnin naprosto bezpečná i pro krevní skupinu 0, pro kterou je většina luštěnin dle BTD (blood type diet) velmi nevhodná.

Z praxe známe případy, kdy úprava stravy podle krevních skupin je pro daného jedince přínosná a některé doporučované potraviny skutečně „sedí“. Mnohokrát jsem se snažil ověřit teorii BTD u svých klientů. Bohužel jsem nedošel k žádným přesvědčivým závěrům, které by vliv potravin na jedince s určitou krevní skupinou jednoznačně potvrdily či vyvrátily. Přesto není od věci vyzkoušet si systém vhodných, neutrálních a nevhodných potravin na vlastní kůži a získat tím určité „poučení“.

Blood type diet hovoří o tom, že jednotlivé krevní skupiny nejsou stejně staré a jejich vývoj byl ovlivněn rozdílným prostředím, ve kterém se nositelé té které skupiny původně nacházeli. Jako nejstarší je označována krevní skupina 0. V dávné historii, kdy si lidé opatřovali potravu lovem a sběrem se v populaci nacházela pouze krevní skupina 0. Lidé s krevní skupinou 0 by měli být silní, draví, houževnatí, odolní vůči stresu, měli by být obdařeni silným imunitním systémem. V České republice je krevní skupina 0 zastoupena u 32% populace. Podle autorů BTD je „krevní skupina 0“ náchylná k poruchám srážení krve, častěji trpí sníženou funkcí štítné žlázy, záněty kloubů, vředy žaludeční sliznice, alergiemi. Obecně se doporučuje pro tuto krevní skupinu strava bohatá na živočišné bílkoviny – konkrétně červené a bílé maso, vnitřnosti, zvěřinu, ryby. Nevhodné jsou mléčné výrobky a potraviny obsahující lepek (výrobky z pšenice, žita, ječmene a částečně ovsa). Stálo by za to provést průzkum, jaká krevní skupina převažuje u nemocných s celiakií. Pokud převažují jedinci s krevní skupinou 0 a minimálně jsou zastoupeni „áčkaři“, zřejmě na tom něco bude… Krevní skupina 0 by ze své stravy měla vyřadit „domestikované“ plodiny, které jsou pro ni cizí. Jedná se především o výrobky z obilnin (vločky, müsli, corn flakes, pekařské výrobky, těstoviny), luštěniny a zmiňované mléčné výrobky. Velmi negativní účinky má mít zelí, květák, růžičková kapusta, rovněž také burské oříšky. Tyto potraviny blokují vychytávání jodu ve štítné žláze – mohou přispívat k její snížené funkci. Jiné druhy zeleniny a ovoce by neměly činit výraznější potíže. Z nápojů by se nulkaři měli vyhýbat kávě, limonádám, černému čaji (zelený ovšem smí). Velmi výhodné je zařazovat do jídelníčku mořské řasy – bohatý zdroj potřebného jódu. Lidé s krevní skupinou 0 mají další omezení – neměli by konzumovat výrobky z kukuřice a brambory. Podle všeho tedy „nulkař“ nemá šanci stát se špičkovým vytrvalostním sportovcem. Neumím si představit, z čeho načerpá dostatek sacharidů (základní energetické palivo), když téměř veškeré přílohy a pečivo jsou pro něj nevhodné. Maso a zeleninu mezi potraviny bohaté na sacharidy rozhodně počítat nemůžeme… Krevní skupině 0 mají nejvíce vyhovovat kontaktní sporty, rychlostní a silové disciplíny.