Mgr. Vlastimil Chadim  |  Potraviny
image for Pomeranče

Plod pomerančovníku pravého (Citrus sinensis) je s největší pravděpodobností hybrid pomela a mandarinky. Pomeranče byly kultivovány v jižní Číně a severovýchodní Indii asi před 4500 lety. V 15. století byly přivezeny portugalskými obchodníky do Evropy a následně se rozšířily na oba americké kontinenty. V současnosti se pěstují ve všech subtropických oblastech světa. Největšími producenty jsou Brazílie, USA, Indie, Mexiko, Čína, Španělsko, Itálie.

Plodem pomerančovníku jsou bobule, kulovitého až oválného tvaru, dorůstají do velikosti 6 až 12 cm. Dužina je barvy žluté, oranžové, u některých kultivarů i fialově červená, šťavnatá, sladkokyselé chuti, pH se pohybuje v rozmezí 2,9 až 4,0. Kůra plodu bývá zbarvená nejčastěji žlutě, oranžově a dosahuje různé šířky. Tenká kůra obyčejně těsně přiléhá k dužině a špatně se loupe. Silnější kůru lze oddělit snadněji. Oloupáním však dochází až ke 40% ztrátám hmotnosti plodu.

Vyzrálý pomeranč obsahuje 85-87% vody. Zbytek hmotnostního podílu je tvořen živinami. Na prvním místě jsou to sacharidy – v průměru 11 g ve 100 g plodu, s převažujícím zastoupením fruktózy. Především ve slupce a membránách oddělujících jednotlivé díly dužiny se nachází pektin – rozpustná vláknina. Celkové množství vlákniny v pomerančích se uvádí v množství 1,7-2,4 g / 100 g. Výsledný glykemický index pomerančů dosahuje hodnot GI 35-40, s nízkou glykemickou náloží GN 4,0-4,5. Obsah bílkovin a tuků v pomerančích je zanedbatelný. Celková energetická hodnota se pohybuje kolem 50 kcal / 210 kJ. Pomeranče jsou pověstné pro vyšší obsah vitamínu C. Ze 100 g dužiny můžeme získat až 50 mg vit C. Obsah dalších vitamínů, minerálních látek a stopových prvků je nízký. V pomerančích, se nacházíme značné množství bioflavonoidů (hesperidin, rutin, quercitrin, tangeritin), které chrání lidský organismus před působením volných radikálů, vykazují protizánětlivou a protinádorovou účinnost. Antioxidační účinky se pozitivně odráží i v ochraně cévní stěny před rozvojem aterosklerózy. Rutin zvyšuje permeabilitu krevních kapilár a podporuje krevní tok. Většina flavonoidů se v pomerančích nachází v membránách mezi jednotlivými dílky dužiny a v těsné blízkosti kůry. Proto je vhodné konzumovat i tyto části plodu. Pochází-li pomeranče z organického zemědělství a jsou-li před konzumací důkladně omyty, lze využít pro lidskou výživu i kůru. Kůra obsahuje až 4x vyšší množství vit C a flavonoidů než dužina. V kůře pomerančů se nachází aldehydy a citral, které pomerančům propůjčují typickou citrusovou vůni. Obě sloučeniny však narušují účinnost vit A v lidském organismu.

Pomeranče nejčastěji konzumujeme čerstvé nebo v podobě ovocných salátů. Uplatňují se však také při přípravě řady nápojů a pokrmů. Téměř 90% produkce pomerančů je průmyslově zpracováno na výrobu džusů, nektarů, kompotů a marmelád. Ze slupek se získává pektin a esenciální oleje, které jsou využívány v potravinářství, kosmetice i lékařství.

Někteří lidé jsou na citrusové plody alergičtí s typickými kožními projevy. Pomeranče také figurují na „soupisce“ potravin, které mohou vyvolávat migrény.

Chceme-li, aby nám pomeranče vydržely čerstvé po delší čas, je vhodné je uchovávat na chladném a vlhkém místě.