image for Probiotika

Trávicí trakt člověka je osídlen miliardami živých mikroorganismů. Velká skupina z nich působí na organismus pozitivně, u jiných zaznamenáváme účinky negativní. Bakteriální mikroflóra se v průběhu našeho života neustále vyvíjí na základě aktuálního zdravotního stavu, případné medikamentózní léčby, jídelníčku, fyzické zátěže i vlivu psychických faktorů. V určitých situacích pak mohou ve střevech převažovat mikroorganismy patogenní a způsobovat řadu lehkých i těžších zdravotních obtíží. Složení střevní mikroflóry je možné upravit pomocí probiotik, které upravují fyziologickou rovnováhu v zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů.

Probiotika jsou dle definice FAO/WHO živé organismy, které při užívání v dostatečném množství přináší zdravotní prospěch svému hostiteli. Mezi probiotické bakterie řadíme celou řadu bakteriálních kmenů. Nejvýznamnější jsou laktobacily (Lactobacillus acidophilus, l. casei, l. paracasei, bulgaricus, l. rhamnosus), bifidobakterie (Bifidobacterium bifidum, b. longum, b. breve, b. animalis, b. lactis),  Streptococcus thermophilus a další.

V dospělém věku se do našeho těla probiotické bakteriální kmeny dostávají nejčastěji v podobě fermentovaných mléčných výrobků, popřípadě formou sójových výrobků, cereálií, šťáv či masných výrobků, které jsou probiotickými bakteriemi fortifikovány. Při výrobě jogurtů, kefírů a ostatních zakysaných mléčných výrobků jsou využívány bakterie mléčného kvašení, především rody Lactobacillus a Bifidobacterium. Další možný způsob příjmu probiotik jsou doplňky stravy ve formě tablet, kapslí a prášku.

Jaký zdravotní benefit můžeme očekávat od příjmu probiotik? Úprava střevní mikroflóry do fyziologické rovnováhy je přínosná z mnoha důvodů. Začít můžeme samotným zažívacím traktem. Probiotika redukují množství hnilobných bakterií a kvasinek v lidském střevě. Přináší úlevu při určitých formách zácpy, při průjmech způsobených užíváním antibiotik a průjmech spojených s cestováním. Probiotika pomáhají mírnit negativní účinky antibiotické a chemoterapeutické léčby. Tím, že zmírňují zánětlivé reakce sliznice střevní, jsou přínosné pro jedince se specifickými střevními poruchami, jako jsou Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku a ulcerózní kolitida. Probiotických bakteriálních kultur se využívá také při léčbě zánětlivých onemocnění žaludeční sliznice způsobených baktérií Helicobacter Pylori. Baktérie mléčného kvašení metabolizují v zažívacím traktu laktózu na kyselinu mléčnou. Pro jedince s laktózovou intolerancí proto představují určitého pomocníka při trávení mléčných výrobků. Významná je spolupráce probiotik s buňkami imunitního systému. Pod jejich vlivem dochází k navýšení počtu imunoglobulinů IgA, T-lymfocytů, Natural Killers (přirozených zabíječů) a k podpoření fagocytózy. Protože mnoho laktobacilů vykazuje antimutagenní aktivity, představuje pravidelný přísun probiotik ochranu před vznikem karcinomu tlustého střeva a konečníku. Zvýšené množství laktobacilů a bifidobakterií v zažívacím traktu podporuje vstřebávání některých minerálních látek a stopových prvků (především vápníku, železa, zinku). Účinkem bakterií Lactobacillus Acidophilus dochází ve střevech k rozkladu solí žlučových kyselin a následnému narušení zpětné resorbce cholesterolu do krevního řečiště, což je přínosné pro jedince s hypercholesterolémií. 

Abychom si mohli dopřát všech výše uvedených pozitivních účinků probiotik, musí fermentované mléčné výrobky a potravinové doplňky obsahovat skutečně živé bakterie, které se dokážou množit ve střevech svého hostitele. Při průchodu zažívacím traktem dochází k značnému „úhynu“ probiotických baktérií vlivem agresivního účinku kyseliny chlorovodíkové v žaludku, žlučových kyselin a trávicích enzymů tenkého střeva. K zajištění řádného účinku probiotik je nezbytné, aby výrobky obsahovali dostatečné množství vitálních bakterií. Dle platných norem musí probiotické produkty poskytovat minimální koncentrace 10 milionů živých bakteriálních kmenů na 1 g (1 ml). Dospělý člověk by si měl každý den zajistit v absolutních hodnotách 10-20 miliard (děti 5-10 mld.) probiotických bakterií.­ To odpovídá konzumaci 100 až 200 g fermentovaných mléčných výrobků.