Mgr. Vlastimil Chadim  |  Potraviny
image for Rajčata

Rajče jedlé (Solanum Lycopersicum) má svůj původ v horských oblastech střední a Jižní Ameriky. Dnes se pěstuje téměř na celé Zemi. Evropané se seznámili s rajčaty již v 16. století. Do jídelníčku se však dostávala velmi pomalu. Dlouhá léta byla rajčata v českých zemích exotickou potravinou. Významněji se začala konzumovat prakticky až ve 20. století. Největšími milovníky rajčat jsou národy kolem Středozemního moře.

Rajče je běžně považováno za zeleninu. Botanicky se však jedná o ovoce. Zralé plody nabývají různých velikostí, tvarů a odstínů. Setkat se můžeme s rajčaty červenými, oranžovými, žlutými, hnědými, zelenými. Syté zbarvení rajčat je způsobeno karotenoidy. Z nutričního pohledu nás nejvíce zajímá lykopen. Je to karotenoid s nejsilnějšími antioxidačními účinky. Lykopen obsažený ve zralých rajčatech má významné ochranné účinky proti vzniku oběhových chorob. Je velmi přínosný při prevenci karcinomu prostaty, tlustého střeva, ale i dalších nádorových onemocnění. Muži kteří hojně konzumují rajčata a výrobky z nich mají poloviční riziko hyperplazie žlázy předstojné. Vedle obecného antioxidačního účinku karotenoidů, je také prokázán jejich ochranný účinek proti negativnímu působení UV záření. Mnohem lepší vstřebatelnosti lykopenu lze dosáhnout při kombinaci rajčat s malým množstvím tuku. Využitelnost karotenoidů také vzrůstá při tepelném záhřevu. Nejvyšší obsah lykopenu vykazují výrobky z rajčat – protlaky, omáčky, pyré, džusy a kečupy. Vedle těchto potravinářských produktů jsou na lykopen velmi bohatá též rajčata sušená. Naložením sušených rajčat v oleji se vytváří skvělé podmínky pro maximální zužitkování karotenoidů. Organicky pěstovaná rajčata, resp. rajčatové bio výrobky mívají až trojnásobně vyšší množství lykopenu než plody z konvenčního zemědělství.

Rajčata se svým složením nijak výrazně neliší od jiných druhů zeleniny. 95% hmoty rajčat je tvořeno vodou. Energetická hodnota rajčat je tedy velmi nízká. Ve 100 g rajčat se nachází 24 kcal. Kalorie pochází především ze sacharidů. Glykemický index rajčat je nízký. Vedle obsahu „pomalých“ sacharidů, je GI dále brzděn rozpustnou i nerozpustnou vlákninou. Pro jedince ohrožené nebo se již léčící pro diabetes, srdečně-cévní onemocnění, nadváhu jsou rajčata velmi prospěšnou potravinou. Vysoký obsah draslíku a hořčíku pomáhá při hypertenzi snižovat hodnoty krevního tlaku. Rajčata také tlumí zánětlivé reakce organismu. Nejsilnější účinek má v tomto směru tomatový džus.

Tyramin obsažený v rajčatech může u některých citlivých jedinců způsobit přechodné bolesti hlavy. Podobně jako u brambor může solanin vyskytující se ve slupce způsobit toxické reakce. Na pozoru se musíme mít především u nevyzrálých rajčat. Rajčata dovážená z jižných zemí se sklízí většinou v nedozrálém stavu. Nezralá rajčata se nedoporučuje skladovat v ledničce. Dostanou-li se plody do prostředí s teplotou nižší než 12,5ºC zastaví se činnost enzymů zodpovědných za zrání rajčat – rajčata nedozrají. Rozdíl v chuti mezi čerstvě utrženým rajčetem ze zahrádky a bledými rajčaty dováženými na náš trh v zimních měsících je patrný.

Diabetici, lidé postiženi kardiovaskulárními chorobami, ale také zdraví jedinci mají z pravidelné konzumace rajčat velký přínos. Možností pro kulinární úpravu rajčat je mnoho. Zeleninové saláty, zapékané potraviny s rajčaty, omáčky, rajčatové šťávy by měly být pravidelnou součásti našeho jídelníčku. Především u rajčat se vyplatí nakupovat též bio výrobky. Organicky pěstovaná rajčata obsahují výrazně více nutričně hodnotných sloučenin.