Mgr. Vlastimil Chadim  |  Potraviny
image for Ředkvičky

Jako ředkvičky označujeme kořenovou zeleninou druhu ředkev setá. Název ředkev pochází z latinského radix – kořen. Ředkev setá má velký počet odrůd, různého tvaru, barvy a délky kultivace. Barva kořene se pohybuje od bílé, červené až k fialové. Dužina je nejčastěji bílá, někdy s odstínem do růžova. Ředkev setá pochází z Asie. Domestikována byla v Evropě a to již v době před více než 3000 lety. Na našem území se začala systematicky pěstovat až v druhé polovině 18. století.

Chuť ředkviček bývá velmi často pálivá. Za touto štiplavostí stojí hořčičné silice. Konkrétně jsou to allyl isothiokyanáty, které vznikají štěpením glukosinolátů účinkem rostlinného enzymu myrosinázy. Myrosináza počíná působit až při narušení buněk při krájení či kousání ředkviček v dutině ústní. Pálivost ředkviček lze zmírnit jejich namočením do studené vody či posolením při konzumaci.

Nutriční složení ředkviček se příliš neliší od ostatních druhů kořenové zeleniny. Ve 100 gramech čerstvých ředkviček se v průměru nachází 3-4 g sacharidů, kolem 1 g bílkovin a 0,2 g tuků. Pro vysoký obsah vody (93-94%) a nízké množství makronutrientů lze z čerstvých ředkviček získat maximálně 20 kcal / 84 kJ na 100 g. Ředkvičky jsou dobrým zdrojem vlákniny (1,5-2 g), která pozitivně podporuje střevní peristaltiku. Z minerálních látek je v ředkvičkách nejvíce draslíku, fosforu, síry, hořčíku, vápníku, železa. Nejčastějšími vitamíny jsou kyselina askorbová (vit C), kyselina listová, karotenoidy a vitamíny řady B. Hořčičné oleje a silice ulevují od infekcí zažívacího traktu, desinfikují také dutinu ústní a nosohltan, kde napomáhají při rozpouštění hlenu a usnadňují odkašlávání. Ředkvičky také snižují riziko tvorby kamenů žlučových a močových cest. Pro vyšší obsah draslíku působí mírně močopudně.

Nejchutnější jsou ředkvičky čerstvé, konzumované co nejdříve od utržení. Hodí se k pečivu, jako zeleninová příloha k masu, k přípravě salátu, pomazánek i do polévek. Z ředkviček můžeme využívat také listů pro přípravu špenátu. Konzumovatelná jsou rovněž naklíčená semínka ředkviček. Tepelná úprava ředkviček není žádoucí. Při vyšších teplotách ztrácí barvu a dochází k významnému úbytku mikronutrientů.