Mgr. Vlastimil Chadim  |  Základy výživy člověka, Výživa ve sportu
image for Sport a vegetariánství část I.

Pro zachování plného zdraví, pro podporu fyzické a psychické výkonnosti je nezbytné poskytnout tělu všechny nepostradatelné živiny. Velkou výhodnou člověka je, že dokáže přijímat potřebné látky z nejrůznějších zdrojů. Umíme zužitkovávat potraviny jak rostlinného, tak živočišného původu. Pro zabezpečení optimálního nutričního stavu nejsme odkázání jen na určitý omezený okruh potravin, jako je tomu u jiných živočišných druhů. Tato schopnost zřejmě umožnila našim předkům přežít v dávných časech všechna nepříznivá období klimatických zvratů, přírodních katastrof, válek a hladomorů.

Člověk stojí na vrcholu potravinové pyramidy. To znamená, že se může živit všemi skupinami, které se nachází pod ním, tj. masem predátorů, masem ryb, masem býložravců, živočišnými produkty savců, ptáků a velkou řadou rostlinných potravin.

Na to, které potraviny nejčastěji konzumujeme, má vliv mnoho faktorů. Vedle geografické polohy (místa, kde žijeme) a roční doby (dnes, kdy nabídka potravin je po celý rok v podstatě neměnná, je tento činitel vlastně nepodstatný), působí na složení jídelníčku také řada dalších činitelů, které souvisí s lidskou kulturou. Jedná se o příslušnost k určitému etniku, o náboženské vyznání (rozdílná strava židů, muslimů, hinduistů, buddhistů...), faktory ekonomické, zdravotní či etické. Na naše stravovací zvyklosti mají rovněž velký vliv potravinářské a obchodní společností formou reklamy. Dokonce i ve výživě lze pozorovat určité módní trendy. Snadno se necháme strhnout dietami v časopisech a v dalších médií. V současné době existuje vedle běžné smíšené stravy, mnoho jiných alternativních výživových směrů. Vegetariánství patří mezi jedny z nejrozšířenějších.

O vegetariánství mluvíme tehdy, pokud člověk nekonzumuje maso a vnitřnosti hospodářských zvířat, zvěře, ptáků a ryb. Podle zastoupení ostatních potravin v jídelníčku, lze vegetariánství dělit do určitých podskupin. Semivegetariáni jsou lidé, kteří odmítají pouze maso savců, ale konzumují ryby a většinou i drůbež. Vedle rostlinných zdrojů zařazují vegetariáni do své stravy mléčné výrobky a vejce. V takovém případě hovoříme o lakto-ovo vegetariánství. Někdo nekonzumuje maso, ani mléčné výrobky, ale vejce ano – tento směr označujeme jako ovo vegetariánství nebo v případě vyloučení vajec, ale přítomnosti mléčných produktů – lakto vegetariánství. Za specifickou skupinu vegetariánství lze označit makrobiotiku. Nejvíce vyhraněným vegetariánským stylem je veganství. V tomto případě se nekonzumují vůbec žádné potraviny živočišného původu.  

Není pochyb o tom, že pokud chce člověk zdárně prospívat, zůstat zdravý a být dostatečně výkonný, musí tělu dodat energii a všechny nezbytné nutrienty. Toho lze dosáhnout různými způsoby. Nejlépe by k tomu měl posloužit pestrý jídelníček postavený na široké škále rostlinných a živočišných potravin. Přesto, že někteří lidé odmítají maso a ryby, nemusí mít problém přijmout v ostatních potravinách vše potřebné. Naopak, omezíme-li vysokou spotřebu masa a ostatních živočišných potravin, bude to v mnoha ohledech značným přínosem pro náš organismus. V takovém případě klesá příjem nasycených mastných kyselin a cholesterolu, které se významně podílejí na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Při redukované konzumaci masa a masných výrobků, se také většinou sníží i příjem sodíku (pokles krevního tlaku) a purinů (nebezpečí pro vznik dny). Vyšší příjem červeného masa a uzenin bývá spojován s nebezpečím pro rozvoj nádorových onemocnění – především tlustého střeva a konečníku. Zdravotní důvody pro snížení množství masa ve stravě jsou evidentní. Dalšími příčinami, proč bývá maso odmítáno, jsou aspekty etické (pro získání kosterní svaloviny a vnitřností musí zvíře zemřít), ekologické („výroba“ masa spotřebuje několikanásobně více orné půdy a vstupní energie, než produkce mléka, vajec a ještě mnohem více než přímé pěstování rostlin určených pro lidskou výživu) a ekonomické (maso a živočišné potraviny jsou dražší, než rostlinné produkty).