Mgr. Vlastimil Chadim  |  Potraviny
image for Sušené ovoce

Tento zdroj energie asi neunikne žádnému vytrvalostnímu sportovci. Sušené ovoce patří mezi výtečné traťovky. Není nic jednoduššího než nasypat do úst hrst sušených plodů a během pár minut pocítit energetickou vzpruhu. Sušené ovoce s oblibou využíváme také jako přirozené sladidlo do cereálních snídaní, svačin, po tréninkových pokrmů, kterým přinese vedle příjemné chuti také další nálož potřebných kalorií.

Sušení patří mezi tradiční způsoby konzervace potravin. Tím, že čerstvý plod zbavíme značného množství vody, klesá riziko růstu bakterií způsobujících kažení potraviny. Z ovoce se nejčastěji suší datle, fíky, jablka, meruňky, švestky, hrušky, banány, hroznové víno, ananas, ale i celá řada dalších druhů. Správně usušené plody jsou ohebné, vláčné, při zmáčknutí nesmí vypouštět šťávu. Naopak snadná lámavost je již projevem přesušení. Z důvodu dalšího prodloužení trvanlivosti ošetřují výrobci sušené plody oxidem siřičitým. Tohoto konzervantu se nejlépe zbavíme spařením ovoce horkou vodou. Horká voda je užitečná i v jiném směru. Je-li ovoce příliš tvrdé, namočte jej na chvíli do vody. Nabotnáním se zvýší podíl vody, textura dosáhne měkčí podoby a dojde též k naředění energetického obsahu.

Sušené ovoce má vedle své příjemné chuti i nezanedbatelný nutriční význam. Ve srovnání s čerstvým ovocem, jsou živiny, fytonutrienty, vitamíny a minerální látky v sušených plodech zhruba 4 násobně koncentrovanější. Celková energetická hodnota se pohybu je od 230 kcal (jablka) po 320-330 kcal (banány, datle) na 100 g sušených plodů. Zásadním dodavatelem energie jsou sacharidy. Tvoří 55 až 80% celkové hmoty. Vlastností cukrů se od čerstvých plodů díky sušení trošku mění. Ačkoli se stále jedná o stejnou směs fruktózy, sacharózy a glukózy, vykazuje sušené ovoce lehce vyšší glykemický index. Znamená to tedy, že po konzumaci sušené varianty se zvedne hladina krevního cukru rychleji než v případě ovoce čerstvého. Což se v případě aktuálního energetického deficitu vytvořeného dlouhou a intenzivní fyzickou aktivitou náramně hodí. Sušené ovoce je vynikající traťovkou nejen z důvodů  vysokého obsahu rychlých cukrů, ale též díky nízkému zastoupení „zatěžujících“ bílkovin a tuků. Jediné, co sušenému ovoci kazí úplnou dokonalost je 8 až 10% podíl vlákniny. Větší množství vlákniny může při náročné pohybové aktivitě nepříjemně dráždit trávicí trakt. Na druhou stranu je vláknina užitečný „tlumič“ příliš rychlého vzrůstu hladiny krevního cukru. Kombinace sušeného (sušeného nabobtnalého) ovoce se sacharidovými nápoji, popř. energetickými gely či tyčinkami poskytuje tělu plynulou dodávku energie pro dlouhodobý vytrvalostní výkon. Zajímavý je u sušeného ovoce obsah minerálních látek. Na prvním místě figuruje draslík – zásadní minerální prvek pro regeneraci vyčerpaných glykogenových zásob. Vedle dalších minerálních látek a stopových prvků stojí za zmínku vyšší obsah železa v sušených švestkách, fících, hrozinkách a meruňkách. Sušené ovoce je osvědčeným prostředkem proti zácpě. Velmi důležité je při konzumace sušeného ovoce přijímat vyšší množství tekutin. Sušené plody v zažívacím traktu nabobtnají, zvýší objem zaživatiny a vydatně podpoří peristaltiku střevní.

Sušené ovoce využíváme nejen v jeho „surové“ podobě, ale též v jiných konzistencích – máčené ve vodě nebo v alkoholu. Ze sušeného ovoce lze připravovat ovocné pomazánky. Kousky sušeného ovoce přidáváme do zmrzlinových pohárů, sladkých jídel. Jedinci s dostatečným energetickým výdejem nemohou mít s těmito pokrmy žádný problém. Naopak při nadváze, poruchách metabolismus sacharidů je nezbytné mít se při konzumaci sušeného ovoce na pozoru.