Mgr. Vlastimil Chadim  |  Základy výživy člověka, Výživa ve sportu
image for Výživou k podpoře imunity část I.

Naše tělo je každodenně napadáno celou řadou virů, baktérií, plísní a dalších mikroorganismů. Jako ochranu proti jejich působení využívá bariéry kůže, sliznice, kyselého žaludečního obsahu a nepropustnosti střevní stěny. Proti invazi nepřátelských biologických činitelů specificky působí imunitní systém.

Pomocí lymfocytů, makrofágů, Natural Killers („přirozených zabíječů“) a protilátek - imunoglobulinů (IgG, IgA, IgM, IgE, IgD) dokáže zneškodnit cizorodý materiál pronikajícího do lidského organismu z okolního prostředí. Imunitní schopnosti těla jsou ovlivněny celkovým zdravotním a nutričním stavem, věkem, působením stresu fyzického a psychického, délkou spánku, odpočinku, životním prostředím    i aktuální roční dobou.

Značný vliv na účinnost obranných reakcí imunitního systému má fyzické zatížení. Závislost mezi imunitou a množstvím pohybu vytváří křivku ve tvaru obráceného písmene J. Znamená to, že u jedinců s velmi nízkou úrovní pohybových aktivit je obranyschopnost těla slabší než u jedinců s vyšším množstvím pohybu. Po překonání individuálního limitu míry fyzické aktivity, síla imunitních reakcí organismu prudce klesá. Myslete na to při plánování svých tréninků. Období v roce, kdy řádí chřipkové epidemie a respirační onemocnění (podzim, zima, předjaří), nejsou ideální pro maximální tréninkové nasazení. Platí to pro objem a ještě více pro intenzitu zátěže. O to důležitější je v těchto měsících úloha odpočinku, regenerace a správné výživy.

Nutriční stav a složení jídelníčku výrazně ovlivňují schopnosti těla účinně bojovat proti působení virů a baktérií způsobujících chřipky, resp. zánětlivá onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Karenční výživa, malnutrice a hypokalorický jídelníček vyskytující se u redukujících jedinců, často i výkonnostních sportovců (v relativním vyjádření), výrazně snižují obranyschopnost těla. V těchto případech dochází k poklesu v krvi cirkulujících T-lymfocytů a následnému oslabení antivirálního a antibakteriálního obranného systému. Dostatečné zásobení těla některými makro a mikronutrienty může významně podpořit odolnost vůči infekčním onemocněním.

Důležitou úlohu v podpoře obranyschopnosti sehrávají bílkoviny a aminokyseliny. Aminokyseliny jsou základními stavebními kameny pro tvorbu imunoglobulinů a transportních molekul účastnících se imunitních reakcí. Glutamin, jedna z neesenciálních aminokyselin, má výrazný vliv na imunitní funkce. Glutamin představuje důležitý energetický zdroj při syntéze nukleotidů buněk imunitního systému. Při vytrvalostních aktivitách klesají koncentrace glutaminu v krvi a ve svalech, čímž může docházet k následnému snížení obranyschopnosti těla. U sportovců je výhodné příjem glutaminu z přirozených potravin obohatit o glutamin v doplňcích stravy. Nejpřínosnější je suplementace glutaminem po ukončení fyzické aktivity. Vhodné je k po-tréninkovému proteino-sacharidovému nápoji přidat o 2 až 5 g čistého glutaminu. Četné studie prokazují, že sportovci užívající glutaminové přípravky jsou mnohem méně postihováni infekčními onemocněními horních cest dýchacích.

U vytrvalostních sportovců byl prokázán pozitivní účinek iontových nápojů na imunitní reakce těla. Sacharidy obsažené v těchto nápojích pomáhají udržet dostatečnou hladinu krevního cukru, jež se ukazuje jako důležitý imunomodulační faktor. Jídelníček bohatý na sacharidy (přijímané v podobě pečiva, rýže, těstovin, brambor a ovoce) je pro podporu imunitních schopností těla výhodnější než strava s vyšším zastoupením tuků. Některé formy tuku jsou však pro imunitní systém velmi důležité. Jedná se o tuky s obsahem polynenasycených mastných kyselin řady omega-3 vyskytující se především v mořských rybách, lněném semínku, vlašských ořechách, dýňových semínkách, sójových bobech, lněném, řepkovém a sojovém oleji. Ryby a mořské plody jsou také dobrým zdrojem selenu – stopového prvku nezbytného pro činnost imunitního systému. Ve schopnosti těla bránit se cizorodým mikroorganismům sehrává důležitou úlohu železo (játra, maso, ryby, vejce, ořechy, luštěniny) a především zinek (plody moře, maso, játra, vejce, sýry, luštěniny, obilniny).