Mgr. Vlastimil Chadim  |  Základy výživy člověka, Výživa ve sportu
image for Výživou k podpoře imunity část II.

Naše tělo je každodenně napadáno celou řadou virů, baktérií, plísní a dalších mikroorganismů. Jako ochranu proti jejich působení využívá bariéry kůže, sliznice, kyselého žaludečního obsahu a nepropustnosti střevní stěny. Proti invazi nepřátelských biologických činitelů specificky působí imunitní systém.

Ve spojitosti výživa - imunita se nám nejvíce vybaví vitamín C - kyselina askorbová. Tradovaný ochranný účinek vit C při nachlazeních a infekčních onemocnění však nebyl jednoznačně potvrzen. Vitamín C však svými antioxidačními schopnostmi jednoznačně podporuje ochranu těla před volnými radikály a zvyšuje účinnost imunitního systému. Kyselinu askorbovou považujme spíše jako preventivní prostředek, který napomáhá přecházet nachlazením a infekčním onemocněním. Oficiálně doporučená denní dávka vitamínu C je uváděna v rozmezí 60 až 90 mg pro zdravého dospělého člověka. U jedinců s vyšší produkcí volných radikálů (kuřáci, sportovci, lidé pod psychickým i fyzickým stresem, diabetici) je nezbytné přísun vit C adekvátně navýšit. Dávky přesahující 500 mg na den však nemají opodstatnění. Při takto vysokém příjmu vit C výrazně klesá jeho zužitkování uvnitř organismu. Nadbytečný vit C se vyloučí močí z těla ven. Při dlouhodobém užívání „mega dávek“ céčka, se vytváří tolerance k jeho účinkům. Pokud dojde k následnému snížení příjmu na běžné hodnoty, tělo považuje toto množství za nízké a vzniká falešná hypovitaminóza. Základem příjmu vit C jsou potraviny. Nejbohatšími zdroji vit C jsou šípky, dále černý rybíz, kiwi, paprika, červený rybíz, brokolice, jahody, citrusové plody, česnek, čerstvé a kysané zelí, brambory. Pro navýšení přísunu vitamínu C lze využít vedle přirozených zdrojů také potravinových doplňků. Syntetický vitamín C lze pořídit v podobě tabletek, kapslí, šumivých přípravků, prášku. Běžná dávka přináší obvykle 250 až 1000 mg čisté kyseliny askorbové. Konečná využitelnost (uvnitř těla) suplementů je však výrazně nižší než v případě potravin. V ovoci a zelenině se vedle vitamínu C nachází řada dalších rostlinných sloučenin, které mají synergický účinek při jeho vstřebávání a podpoře účinnosti. Nejdůležitějšími „spoluhráči“ céčka jsou bioflavonoidy. Proto je výhodné při užívání potravinových doplňků s obsahem vitamínu C zároveň jíst také ovoce nebo zeleninu, které doprovodným obsahem fytonutrientů podpoří jejich účinnost. Při vyšších koncentracích vitamínu C v suplementech je důležité, aby docházelo k jeho uvolňování postupně. Vysokou nálož, v krátkém okamžiku, tělo nedokáže využít. Imunitní reakce těla jsou vedle vitamínu C také podmíněny přítomností vitamínu B6, kyseliny listové a vit E.

70% imunitního systému se nachází v trávicím traktu. Složení střevní mikroflóry výrazně ovlivňuje obranyschopnost organismu. Dysbióza – nerovnováha v zastoupení střevních bakterií je častou příčinou snížených imunitních schopností těla. K úbytku pozitivně působící bakteriální mikroflóry a přemnožení patogenních kmenů přispívají špatné stravovací zvyklosti, stres a účinek širokospektrálních antibiotik. Pro vytvoření a udržení vhodného střevního prostředí lze využít probiotických bakteriálních kmenů. Přirozeným zdrojem lactobacilů a bifidobakterií jsou zakysané mléčné výrobky (živé jogurty, acidofilní mléka, kefíry). Probiotika lze získat také pomocí doplňků stravy. Růst a výživu pozitivních bakteriálních kmenů podporují prebiotika – nestravitelné složky rostlinné stravy. Mezi prebiotika řadíme oligosacharidy (v luštěninách) a inulin nacházející se v kořenu čekanky, hlízách topinamburů, v česneku, cibuli a pórku.

Medicína Dálného východu má pozitivní zkušenosti s účinkem β-glukanů na činnost imunitního systému. β-glukany jsou specifické polysacharidy izolované z některých huba rostlin. β-glukany signalizují organismu napadení vnějším patogenem. Mezi nejbohatší zdroje β-glukanů patří hlíva ústřičná a orientální houby shi-take, mia-take. β-glukany jsou rovněž k dispozici ve formě koncentrátů v doplňcích stravy.

Lidová medicína využívá pro podporu obranyschopnosti lidského těla také řadu bylinných přípravků. Za zmínku stojí třapatka nachová (Echinacea purpurea) užívaná v podobě kapeka rakytník řešetlákový. Známé jsou imunomodulační účinky kolostra. Před řadou bakteriálních a virových nákaz pomáchá chránit propolis. Zapomenout nemůžeme na česnek. V něm obsažená sirná sloučenina alicin má silné antioxidační a antibakteriální účinky.

Naše výživa a složení stravy mají výrazný vliv na imunitní schopnosti těla. Pestrý jídelníček založený na pravidelné konzumaci zeleniny, ovoce, luštěnin, cereálií, ořechů, rostlinných semen, brambor, zakysaných mléčných výrobků, vajec, ryb a libového masa dokáže zajistit dostatečný přísun všech živin a sloučenin, které jsou nezbytné pro správnou činnost imunitního systému. V opodstatněných případech, při vysokém fyzickém zatížení, v obdobích epidemií respiračních onemocnění, lze podpořit příjem specifických „imuno nutrientů“ také formou potravinových doplňků. V okamžiku kdy vaše tělo bojuje s aktuálním působením patogenních mikroorganismů, šetřete s energií, přerušte tréninkový program a dopřejte organismu potřebný klid.