Mgr. Vlastimil Chadim  |  Základy výživy člověka
image for Zimní jídelníček

Měli bychom se v zimě stravovat jinak než v létě? Dnes se náš jídelníček liší sezónně daleko méně než v minulosti. V dřívějších dobách měli lidé přístup pouze k potravinám získaných v aktuálním čase z místních zdrojů. Protože nebyli možnosti účinných konzervačních prostředků a chladících zařízení, letní a zimní stravování bývalo významně odlišné.

V historii člověka, který obýval mírné klimatické pásmo, panovaly tyto rozdílné stravovací zvyklosti odjakživa. Teprve v posledních 50, spíše však 20 letech se výrazněji setřely rozdíly mezi jednotlivými měsíci v roce. Přesto se i dnes naše stravování sezónně mírně liší. Z pohledu čistě biologický potřeb, má tělo jiné požadavky na přísun výživných látek a tekutin v mrazivých dnech, a jiné v parném létě.  

tekutinami je to jednoduché. Čím více vody v podobě potu ztrácíme, tím více musíme pro udržení dostatečné hydratace organismu tekutin přijmout. Nemusí se však jednat pouze jen o viditelný podíl tekutin v podobě nápojů. Na jaře, v létě a na podzim přispívá k celkovému příjmu vody také ovoce a zelenina. Pokud je tedy v zimní období ve stravě zeleniny a ovoce méně, musíme tuto ztrátu dohnat v podobě nápojů. Jelikož jsou požadavky těla na přísun vody v zimě nižší (v létě můžeme v průběhu sportovního výkonu vypotit až 3x více vody než v zimě), projeví se to na nižší spotřebě nápojů. Přirozený signál - žízeň by měl napovědět. Stoprocentně se však na něj spoléhat nemůžeme. Žízeň přichází většinou až po výraznějších ztrátách tekutin v těle. Zvláště pak v zimě tato signalizace selhává a při fyzické aktivitě může docházet velmi snadno ke stavům dehydratace. Je-li velmi chladno, popíjejte při sportování lehce teplejší nápoje. Ne však horké, které by byli pro tělo přílišnou zátěží.

Pokud se podíváme do přírody, většina vyšších živočichů si vytváří na zimu energetické zásoby v podobě podkožního tuku. Ten slouží zároveň jako tepelná izolace. Velmi podobě tak činil v dobách ne dávno minulých i člověk. K tomu, aby naši předkové přežili chladné a velmi často i hladové zimní měsíce, snažili se upřednostňovat ve stravě energeticky vydatnější potraviny. Spíš plná sádla, másla, slaniny, škvarků, tučného masa, ořechů, byla předpokladem k přežití. Dnešní člověk zažívající mírné zimy, chráněn izolačně dokonalými oděvy, s celkově mnohem nižším energetickým výdejem (nesportovci), nemusí ve svém zimním jídelníčku množství energeticky bohatých potravin vůbec navyšovat. Jelikož i dnes konzumujeme čerstvé zeleniny a ovoce v zimě méně než v letním období, bývá kalorická hodnota zimní stravy o trochu vyšší. Přičteme-li k tomu přirozených propad pohybových aktivit v zimních měsících, nemůžeme se divit, že tělesná hmotnost, resp. tukové zásoby se mezi prosincem a březnem obvykle zvyšují. Hlídejte si své kilogramy, ještě lépe obvody tělesných partií (nabírání tuku se výrazněji projevuje v centimetrech než v kilogramech) a nedovolte významnější změny těchto antropometrických ukazatelů. Při plánování jídelníčku je třeba vycházet z aktuálního energetického výdeje. Přiměřeným kalorickým příjmem se snažit o zachování vyrovnané energetické bilance. Je-li rozdíl mezi zimní a letním energetickým výdejem výrazný, mělo by se to projevit i na stravě. Musíte-li snižovat příjem kalorií, vybírejte nízkotučnější potraviny a zmenšete velikosti příloh.

Zima je obdobím častých respiračních onemocnění, nachlazení a chřipek. Organismus vyžaduje vyšší přísun ochranných látek. Vedle režimových opatření (dostatek spánku, nekouření, vyhýbání se prostorů s nachlazenými osobami) je třeba zvyšovat sílu imunitního systému též vhodnou pohybovou aktivitou a stravou. Vyšší přísun antioxidantů v podobě vitamínů C, E, beta karotenu, selenu, zinku je pro obranyschopnost těla velmi přínosný. Dostatečný příjem bílkovin je pro imunitu též důležitý. Velmi dobré je podpořit imunitní systém užíváním glutaminu v podobě doplňku stravy. Základem pro dodávku živin a mikronutrientů jsou, a vždy budou, přirozené potraviny. Není-li však možné formou běžné stravy zajistit vše, co tělo potřebuje, je nezbytné vypomoci si potravinovými doplňky. Jejich užívání však musí být racionální. V opodstatněných případech užít ve správnou dobu, ve správném množství, ten správný přípravek. Výhodné je konzultovat tuto problematiku s odborníkem (lékař, nutriční poradce). Posoudí vaši aktuální situaci, doporučí jak konkrétně stávající stravu upravit a v případě potřeby poradí, které výživové doplňky použít.